Nápoje

Popis

Nápoje: Voda, Limonády, Alkoholické nápoje, Džusy a šťávy, Ovocné čaje, Čaj, Káva, Pražené nápoje, Energetické nápoje, Nealkoholické pivo, Obilná mléka.

Lidské tělo obsahuje asi 60% vody (u žen je to méně, okolo 55%), která je nezbytná pro jeho fungování (tvoří prostředí pro děje v těle, pomáhá regulovat tělesnou teplotu, rozpouští většinu živin, vyplavuje z těla škodlivé látky…).

Protože přes den tekutiny ztrácíme (močí, pocením, dýcháním, stolicí), je nutné je doplňovat. Za den bychom měli vypít asi 2-3 litry tekutin (pitný režim), při velké fyzické zátěži nebo extrémně teplém počasí i více. Ne všechny nápoje jsou ale z hlediska zdravé výživy vhodné.

Zdroje tekutin

• především a vždy na prvním místě voda

Obecné složení minerálních vod

• Sodík (Na)
• Hořčík (Mg)
• Draslík (K)
• Vápník (Ca)
• Chloridy
• Sírany
• Hydrogenuhličitany
• Fluoridy
• Dusičnany

Vhodné nápoje

• neslazené ovocné čaje
• v menší míře
  • ovocné a zeleninové šťávy
  • obilné kávy
  • nealkoholické pivo

Méně vhodné nápoje

• čaj
• káva
• alkoholické nápoje

Nevhodné nápoje

• limonády a šťávy
• energetické nápoje

Voda

Voda je jedním z nejvhodnějších nápojů pro lidské tělo, protože je to přirozená tekutina. Obecně je lepší pít vodu neperlivou (nesycenou), než perlivou (sycenou). Perlivé vody obsahují bublinky oxidu uhličitého (CO₂), ze kterého vzniká po rozpuštění ve vodě kyselina, jež může ničit zubní sklovinu a zvýšit riziko vzniku zubního kazu, případně způsobovat překyselení organizmu, nadýmání kojenců. V případě vody je též vhodné uvést, že je to nejúčinnější detoxikační látka, protože bez ní není detoxikace možná.

Voda z vodovodu

V České republice je kvalita vodovodní vody obecně na vysoké úrovni, mnohokrát lepší než voda balená, někdy dokonce stejné kvality jako voda kojenecká. Její nespornou výhodou je dostupnost, nízká cena a přísná kontrola garantovaná rozbory.

Pitná voda

Zákon na ni má stejné požadavky jako na vodu z vodovodu. Proto se kupovat balené pitné vody příliš nevyplatí, nejsou totiž většinou o nic lepší, než ta voda, co teče z kohoutku.

Stolní – pramenitá voda

Tato voda musí podle zákona pocházet z podzemních pramenů, ale může být fyzikálně upravena (např. sterilizována zahřátím na vysokou teplotu). Některé stolní vody splňují i kritéria vody pro kojence.

Kojenecká voda

Je to čistě přírodní podzemní voda bez chemických a fyzikálních úprav. Povoleno je pouze sycení malým množstvím oxidu uhličitého. Tato skutečnost ale musí být uvedená na obalu s upozorněním, že se má oxid uhličitý před použitím pro kojence odstranit převařením.

Kojeneckou vodu mohou samozřejmě pít i starší děti a dospělí, je to ta nejlepší voda, kterou nám příroda nabízí.

Minerální voda

Na českém trhu je nepřeberné množství minerálních vod s různým obsahem minerálních látek. Minerální látky jsou však většinou stopové prvky (tělo jich potřebuje omezené množství), a proto není vhodné pít dlouhodobě minerálku od jednoho výrobce.

Při zvýšené konzumaci se minerální látky mohou usazovat v kloubech a cévách a způsobovat zdravotní obtíže jako bolest kloubů nebo vysoký krevní tlak (hypertenze).

Významný podíl vody v potravinách

• ovoce (ananas, angrešt, banány, borůvky, broskve, brusinky, citrón, datle, fíky, grapefruit, hroznové víno, hrušky, jablka, jabka, jahody, kiwi, maliny, mandarinky, meruňky, nektarinky, olivy, ostružiny, pomeranč, rybíz, švestky, třešně, višně)
• zelenina (brambory, brokolice, celer, cibule, cuketa, česnek, dýně, fazole, fenykl, hrášek, chřest, jarní cibulka, kapusta, kedlubny, křen, květák, lilek, meloun, mrkev, okurka, paprika, pastinák, pažitka, petržel, pórek, rajčata, rukola, růžičková kapusta, ředkev, ředkvičky, řepa, salát, špenát, zelí)
• polévky
• mléko (i acidofilní, obilné, sojové, jogurty)

Limonády, šťávy, slazené vody

Ano, jsou tekuté, stejně jako voda. Ovšem nenechte se zmást, do zdravé pramenité vody mají velmi daleko, obsahují totiž obrovské množství přidaných syntetických látek jako např. barviva, dochucovadla, konzervanty a samozřejmě kvanta cukru. Mnoho lidí se snaží držet diety, ale neustále pijí slazené nápoje. Přitom 100 ml drtivé většiny slazených nápojů obsahuje více energie, než jedna kostka cukru.

Takto nás klamou všechny limonády, vody s příchutí, šťávy, sladké koncentráty atd. Je proto nejlepší zůstat u pití vody. Pokud byste ji chtěli ozvláštnit, můžete si ji připravit se šťávou z čerstvého citrónu nebo v létě například s ovocem.

Limonády, šťávy jsou nevhodné pro děti, mohou být příčinou nadýmání kojenců.

Alkoholické nápoje

Alkoholické nápoje obsahují různé množství chemické sloučeniny ethanolu, lidově nazývaného alkohol. Jeho konzumace způsobuje v malých dávkách stav uvolnění a euforie, ve vyšších nevolnost až otravu. Pokud pijeme alkohol pravidelně, může si na něj naše tělo vytvořit závislost, řadí se tedy mezi návykové látky (závislost na alkoholu, kocovina, alkoholové delirium). V přírodě vzniká kvašením, procesem, při kterém kvasinky mění cukr na alkohol a oxid uhličitý.

Pivo

Je vyráběno z obilného sladu, chmele a vody. Obsah alkoholu je poměrně nízký, do 5%. Pokud pivo konzumujeme střídmě (0,3 – 0,5 litr za den), může mít na lidské tělo pozitivní účinky. Obsahuje vitaminy řady B (B1, B2, B3, B6), minerální látky, hořčiny, antioxidační látky. Pivo má močopudné (diuretické) vlastnosti.

Nesmíme ale zapomenout ani na vysokou energetickou hodnotu, jakou pivo bezpochyby má, nadměrné pití tak může vést k nadváze.

Víno

Víno vzniká kvašením hroznů vinné révy. Vinná réva obsahuje látku resveratrol, která má významné antioxidační, antikancerogenní, hypolipidemické, antimykotické účinky. Tato látka se dostává i do výsledného produktu, takže je podle některých studií vhodné pravidelné pití menšího množství (asi 3 dl) vína jako prevence onemocnění kardiovaskulárního systému (srdce a cév). Lepší je v tomto případě víno červené, obsahuje totiž více antioxidantů.

Destiláty, pálenky

I když se vyrábějí z ovoce a mnohdy se po něm i jmenují, je jejich konzumace, kvůli vysokému obsahu alkoholu (35-50%), nevhodná, protože nadměrně zatěžují organismus.

Všichni si dovedeme vybavit dlouhověké staříky, kteří užívali každý den jedno štamprle pálenky. Toto denní množství má prokazatelný přínos, nicméně pouze toto množství.

Nevhodné kombinovat s Lopaterem.

Džusy, ovocné a zeleninové šťávy

Ne všechny nápoje, které označujeme jako džusy, jimi opravdu jsou.Rozdělujeme nápoje podle obsahu ovocné či zeleninové složky do tří kategorií. Vždy je důležité podívat se na zadní stranu obalu u kupovaného džusu, protože tam se přesně dočteme, kolik procent ovocné (zeleninové) složky nápoj obsahuje.

Obecně jsou k přípravě džusů vhodné všechny druhy ovoce a zeleniny, které obsahují hodně vody. Nejkvalitnější získáme, pokud si je připravíme sami doma odšťavněním.

Ovocné a zeleninové šťávy

Obsahují 100% ovocné nebo zeleninové složky a mohou být označovány jako džusy. Důležité je, že nesmí obsahovat konzervanty, sladidla, barviva a další přídatné látky. Můžeme v nich najít cukry (pro úpravu kyselé chuti), vitaminy a minerální látky.

Ovocné a zeleninové nektary

Obsah ovocné složky je nižší než 100%, dolní hranice se pohybuje okolo 25% (záleží na druhu ovoce). Také nesmí obsahovat konzervanty a barviva, ale mohou být doslazovány přírodními cukry, sladidly nebo medem. Mohou být také obohaceny o vitaminy a minerální látky.

Ovocné a zeleninové nápoje

Podíl ovocné (zeleninové) složky je nižší než u nektarů (méně než 25%). Kromě vitaminů, minerálů a sladidel mohou také obsahovat přídatné látky (konzervanty, barviva, aromata).

Potraviny využívané pro přípravu džusů a šťáv

• ovoce (borůvky, citrón, grapefruit, hrušky, jablka, jabka, maliny, pomeranč, rybíz)

Užití

• angína
• chřipka

Ovocné čaje, bylinné nálevy

Hojně užívaným zdrojem tekutin jsou u nás ovocné a bylinné nálevy, které jsou často nazývány jako čaje a ovocné čaje, ač nemusejí mít s čajovníkem nic společného. Připravují se přelitím čerstvé nebo sušené byliny vařící vodou a následným krátkým louhováním (okolo 10 minut). Nálevy z čerstvých bylin jsou zpravidla silnější než ze sušených, protože sušením a skladováním může část obsahových látek zmizet nebo ztratit na účinnosti. Některé látky neodolají vysokým teplotám, a proto se doporučuje nálevy z bylin, které je obsahují, připravovat macerací (několikahodinové louhování ve studené vodě). Zužitkovat můžeme různé části bylin (květy, plody, listy, kořeny) samostatně nebo v kombinaci.

Setkáváme se i i s tzv. babiččiným pečeným čajem, který se vyrábí pečením směsi ovoce, cukru, citronu, koření a rumu. Jeho nevýhodou je obsah cukru už v základu, takže ho nemůžeme pít neslazený.

Potraviny využívané pro přípravu nálevů

• ovoce (angrešt)
• byliny

Čaj

Nápoj původem z Číny, který se vyrábí louhováním předem upravených lístků rostliny čajovníku v horké vodě. Čaj je jedním z nejoblíbenějších teplých nápojů vůbec. Díky obsahu alkaloidu kofeinu (návyková látka, antioxidant, kognitivum a nootropikum, psychofarmakum, psychostimulancium, diuretikum, antiobezitikum, xantin, látka proti stárnutí) těšící se oblibě až závislosti na kofeinu.

Samozřejmě nesmíme zapomenout upozornit na to, že čaj je nevhodný pro děti.

Podle způsobu zpracování lístků po sklizni rozlišujeme několik druhů čajů (bílý, zelený, polozelený a černý).

Bílý čaj

Uvádí se, že je ze všech čajů nejkvalitnější, protože se vyrábí z prvních pupenů vyrostlých na čajovníkovém keři. Ty se rovnou suší, bez oxidace.

Zelený čaj

Při jeho přípravě se sesbírané lístky před sušením také nenechávají oxidovat, jedná se ale o lístky již rozvinuté, starší než u bílého čaje.

Polozelený čaj

Čajovníkové lístky se nechávají kratší dobu oxidovat, poté jsou usušeny, čímž se oxidace zastaví.

Černý čaj

Jeho zpracování je ze všech nejdelší (trvá týden i déle), protože se lístky nechávají oxidovat dlouho a teprve potom jsou usušeny.

Káva

Tmavě černý nápoj typické vůně, v této podobě známe kávu již tisíce let. Vyrábí se ze semen rostliny kávovníku rostoucího pouze v tropických oblastech s dostatečnou vlhkostí (Brazílie, Vietnam, Kolumbie atd.). Nezbytnou úpravou kávových zrn je pražení, při němž vznikají ze škrobů jednoduché cukry, které zkaramelizují a dávají zrnům typickou hnědou barvu (původně jsou totiž zelená). Dále se uvolňuje prchavý olej kofeol, jemuž vděčí káva za své aroma. Upražená zrna se rozemelou a vzniklý produkt se následně zalévá horkou vodou.

Káva obsahuje alkaloid kofein, Obsahuje kofein (návyková látka, antioxidant, kognitivum a nootropikum, psychofarmakum, psychostimulancium, diuretikum, antiobezitikum, xantin) těšící se oblibě až závislosti na kofeinu. Kromě toho zvyšuje kofein sekreci žaludečních šťáv, což může při dlouhodobém popíjení kávy zvyšovat riziko žaludečního vředu. Kávu nemůžeme považovat za zdroj tekutin, protože je močopudná. Je tedy dobré ji pít zároveň s vodou. Málokdo ví, že kvalitní káva má menší obsah kofeinu. Samozřejmě nesmíme zapomenout upozornit na to, že káva je nevhodná pro děti.

Kávu můžeme pít v mnoha různých variantách, např.: turecká, instantní, espresso, cappuccino, laté, ledová káva.

Nadměrná konzumace kávy může způsobit pálení žáhy, nechutenství, nespavost, srdeční arytmie, hypertenzi.

Obilné kávy, pražené nápoje

Obilné kávy jsou ideálním řešením pro všechny, kdo mají rádi jedinečnou chuť kávy, ale nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou konzumovat nápoje s kofeinem (přírodní alkaloid se stimulačními účinky). Jsou vyráběny pražením především obilných zrn (žito, ječmen, oves, pšenice, slad), ale i dalších surovin (kořen čekanky, cikorka, Rohovník). Významnou roli sehrály především během války a v dobách krizí, protože jsou levnější než káva, které byl nedostatek.

Hlavní rozdíl oproti kávě spočívá v tom, že neobsahují kofein, který je zodpovědný za většinu vlastností kávy. Z toho vyplývají následující výhody a nevýhody:

• nemůže na ně vzniknout závislost
• nemají stimulační účinky
• jsou levnější
• jsou vhodné pro osoby, které nemohou konzumovat kofein
• ty s obsahem žita, ječmene, pšenice a ovsa jsou nevhodné pro lidi trpící celiakií, protože obsahují lepek

Energetické nápoje

Energetické nápoje, neboli „energeťáky“, jsou nealkoholické nápoje s povzbuzujícími účinky. Obsahují směs stimulačních látek (psychostimulancia), snad i vitaminů a minerálů a především množství cukru, což vede krátkodobě ke zvýšení výkonnosti, podpoře koncentrace a bdělosti, dlouhodobé účinky na náš organismus však mohou být zničující.

Hlavním nositelem účinku energetických nápojů je opět kofein (přírodní alkaloid se stimulačními účinky, obsažený též v kávě a čaji), který stimuluje nervovou soustavu, zvyšuje srdeční činnost a krevní tlak. V tom spočívá i jeho nebezpečnost.

Dalšími stimulačními látkami, s nimiž se v těchto nápojích setkáme, jsou taurin, glukuronolakton, lecitin, L-karnitin. Nebudeme se s nimi zabývat tak podrobně, stačí nám vědět, že mají schopnost podporovat koncentraci a metabolizmus, a tím oddalovat psychickou únavu.

A nyní k obsahu cukrů. Všechny „energeťáky“ jich obsahují kvanta, většina více než 5 kostek v jedné plechovce. Jsou tedy kalorickou bombou a můžou významně přispět k rozvoji obezity.

Z hlediska zdravé výživy jsou energetické nápoje nevhodné. Pokud potřebujeme nutně povzbudit, je určitě lepší dát si šálek kvalitní kávy. Dětem bychom je neměli dávat už vůbec, protože se u nich nežádoucí účinky kofeinu projevují již při mnohem nižší dávce než u dospělých.

Nealkoholické pivo

Nenechme se zmást, nealkoholické pivo vlastně neexistuje. Všechna piva takto označená mohou obsahovat malé množství alkoholu, a to (podle českých zákonů) do 0,5%. Výroba je stejná jako u normálního piva, s tím rozdílem, že vzniklý alkohol je odstraněn speciálním postupem zvaným destilace, nebo je výrobní proces upraven tak, aby alkohol vůbec nevznikal.

Nealkoholické pivo obsahuje stejně jako pivo alkoholické vitaminy řady B, minerální látky, hořčiny.

Jeho energetická hodnota je oproti alkoholickému pivu snížena asi na polovinu, přesto je ale nealkoholické pivo kaloricky bohaté. Pokud váháme, jaké pivo si dát, měli bychom zvolit to bez alkoholu.

Obilná, sojová mléka a nápoje

Obilná mléka slouží jako náhrada mléka živočišného. Vhodné je pro všechny, kdo ho z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou konzumovat. Jsou vyrobena ze sóji, ovsa, kukuřice, rýže, žita, pšenice nebo quionoy a vody. Vzhledem jsou velmi podobná mléku kravskému, jsou jen mírně hustší a o malinko nažloutlejší. Oproti kravskému mléku mají tu výhodu, že neobsahují nasycené tuky, cholesterol a významný alergen – laktózu. Najdeme v nich i tolik opěvovaný minerál vápník.

Pracovat s nimi můžeme stejně jako s mlékem, s jejich pomocí připravíme úplně všechno, od cereálií a ovesné kaše po pečené dobroty a palačinky.

Ovšem pozor, některá prášková obilná mléka mohou být ve výrobě upravena a obsahovat částečně hydrogenované nebo plně hydrogenované rostlinné tuky (z důvodu prodloužení skladovací doby), které jsou z hlediska aterosklerózy horší než cholesterol. Proto je lepší kupovat mléka tekutá, která tuto úpravu nepotřebují, nebo si alespoň pořádně přečíst složení výrobku a vybrat ten bez výše zmíněných látek.

 

 

Užítí

• mít neustále na dosah ruky neslazený nápoj (tím je vyřešena lenost dojít se napít, čímž je náš pitný režim hned jiný)
• průjem