Ředkvičky

Popis

Ředkvičky jsou jednou z mnoha odrůd ředkve, patří tedy do čeledi brukvovité zeleniny. Jejich typickou štiplavou chuť jim dávají hořčičné oleje s obsahem síry, které obstarávají i mnohé léčivé účinky, díky nimž jsou ředkvičky oblíbenou zeleninou už od dob antického Říma. Jsou nenáročné na pěstování a rostou velmi rychle, takže je můžeme sklízet několikrát do roka. Nejzdravější jsou čerstvé, ale můžeme je i tepelně upravit.

Obsahové látky

• voda
• vitaminy C, kys. listová
• minerál draslík
• vláknina

Využití, indikace

Mají antiseptický, antimikrobiální (působí proti mikroorganismům) účinek, takže mohou prospět například při zánětu nosohltanu, vedlejších dutin nosních, průdušek, rýmě. Dále mukolytický (sekretolytický) vliv (štěpí hlen).

Sirné látky obsažené v ředkvi podporují trávení a mají cholagogenní účinek. Hodí se tedy především při trávicích potížích a poruchách jater a žlučníku (zánět jater, zánět či městnání žluče, ztukovatění jater, zvětšení jater, cirhóza jater).

Ředkev má diuretické účinky (podporuje tvorbu moči) a pomáhá tak při nemocech vylučovací soustavy, poruchách ledvin (zánět močových cest, močového měchýře, ledvin, močové kameny, málo moči).

Přiměřené množství zeleniny (ideálně syrové ke každému pokrmu) působí proti překyselení organizmu, má antioxidační účinky.

Kontraindikace, kdy je konzumace nevhodná

Nevýhodou časté konzumace brukvovité zeleniny je obsah tzv. strumigenů, které mohou způsobovat nedostatek jódu, a tím znemožňují jeho využití štítnou žlázou až snížená funkce štítné žlázy.

Zmiňována je opatrnost až nevhodnost u malých dětí.