Kedlubny

Popis

Kedluben patří mezi košťálovou zeleninu, je jedním z mnoha příbuzných zelí, i když na to nevypadá. Na rozdíl od zelí a kapusty, které se pěstují hlavně pro listy, se z kedlubny zužitkovává především její hlíza. Listy se využívají také, ale pouze omezeně, především do salátů.

Kedlubny známe ve dvou variantách, a to zelenou a fialovou. Jejich dužina je velmi šťavnatá, ale jsou náchylné ke dřevnatění. Často se z nich připravuje tzv. kedlubnové zelí, které spolehlivě nahradí zelí normální a nenadýmá.

Obsahové látky

• voda
• vitaminy C, kys. listová
• minerál draslík
• vláknina

Využití, indikace

Vláknina působí jako mírné projímadlo a uvolňuje zácpu (laxativa). Protože pomáhá celkově upravit peristaltiku (pohyby) střev, působí konzumace kedluben příznivě při divertikulóze, Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě a jako prevence proti rakovině tlustého střeva. Pojídání kedluben pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Pro svou nízkou energetickou hodnotu se používá při léčbě obezity a nadváhy. Cukry v ní obsažené jsou navíc dobře snášeny diabetiky. Přiměřené množství zeleniny působí proti překyselení organizmu.

Některé její obsahové látky mají povahu cholagog (stimulují uvolňování žluči ze žlučníku) takže podporují trávení a zabraňují vzniku žlučníkových kamenů.

Obsahuje látky s antioxidačním účinkem.

Kontraindikace, kdy je konzumace nevhodná

Nevýhodou časté konzumace brukvovité zeleniny je obsah tzv. strumigenů, které mohou způsobovat nedostatek jódu, a tím znemožňují jeho využití štítnou žlázou až snížená funkce štítné žlázy.

Zmiňována je opatrnost až nevhodnost u malých dětí.