Lilek

Popis

Lilek, lidově zvaný také baklažán, je jednoletá rostlina příbuzná s bramborem. Na rozdíl od brambor, kde ke konzumaci slouží podzemní hlízy, zužitkováváme z této zeleniny její plody. Mohou mít různé tvary, ale i barvy, od fialové po bílou. Společnou mají pouze bělavou barvu dužiny a semen. Lilek je relativně náročný na pěstování, protože potřebuje teplo. Pro jeho pěstování je tedy nezbytně nutné mít vlastní skleník. Konzumujeme ho zásadně tepelně upravený, jelikož může obsahovat jedovatou látku solanin, která se zničí až teplem. Nejlepší je ho zapéct, nejméně vhodnou úpravou je smažení. Využít lze i semena z čerstvého lilku, ta jsou ale velmi hořká.

Obsahové látky

• voda
• vitamin C, kys. listová
• minerál draslík
• vláknina
• jedovatá látka solanin (zničí se tepelnou úpravou)

Využití, indikace

Lilek může být využíván jako léčivá rostlina. Má diuretické účinky (podporuje tvorbu moči) a pomáhá tak proti vzniku ledvinových kamenů, hypertenzi a dalším chorobám kardiovaskulárního systému.

Baklažán usnadňuje vylučování žluči a vytváření trávicích šťáv ve slinivce břišní (karminativa) a tím podporuje činnost žlučníku. Je proto vhodný pro všechny, kdo trpí obtížemi se žlučníkem.

Vláknina v něm obsažená pomáhá udržovat správnou funkci střev a působí tak proti zácpě (laxativa). Jeho konzumace může sloužit proti vzniku rakoviny.

Kontraindikace, kdy je konzumace nevhodná

Diskutován je vliv celé čeledi lilkovitých:
Konzumované produkty této čeledi obsahují hodně draslíku, což nás nutí pokrmy nadměrně solit.
Některé prameny upozorňují u časté a dlouhodobé konzumace lilkovitých na poškození ledvin (selhávání ledvin), poškození nervové soustavy (demence, Alzheimerova, Parkinsonova choroba).