Rýže

Popis

Obilovina rýže, obilovina, jež je původní na asijském kontinentu, se do Evropy dostala až s Araby asi v 15. století. V dnešní době je třetí nejpoužívanější obilovinou, i když je z nich nejméně výživná, především pokud je rafinovaná. Rýže je lehce stravitelná potravina, ale chybí jí mnohé obsahové látky. Nedostatek vitaminu B1 může vést až k nemoci nervového systému, tzv. beri-beri. Rýži je vhodné doplňovat zeleninou, luštěninami nebo mlékem, čímž se vyrovnají nedostatky v jejím obsahu.

Neobsahuje lepek, takže ji můžeme doporučit nemocným s celiakií.

Další její využití je jako mouka, těstoviny, nudle, placky, trvanlivé pečivo, obilné mléko.

Druhy rýže

• bílá – podle velikosti zrna se dělí na dlouhozrnnou, střednězrnnou a kulatozrnnou, obilka je zbavena loupáním a broušením všech vnějších obalů včetně klíčku a tím i velké části obsahových látek, podle velikosti zrna
• natural – obilka je hnědá, zbavená pouze části vnějších obalů, zůstává jí i klíček, čímž si zachovává většinu vitaminů a minerálů, vaří se delší dobu
• předvařená - se vyrábí z bílé loupané rýže působením zvýšené teploty bez přidání vody, vaření pak trvá ca jen 10 minut
• paraboiled - je upravena zvláštním postupem, při němž se živiny z vnějších vrstev rýže uvolní a pod tlakem se dostanou do středu zrna, povrch zrna ztvrdne, dojde k přeměně škrobů, takže se rýže při vaření nelepí a vitaminy a minerální látky se při kuchyňské úpravě méně vyluhují, doba vaření je kratší než u rýže natural
• Basmati - je neloupaná dlouhozrnná rýže pocházející ze severní Indie a Pákistánu.má zvláštní aroma (oříškové), velmi štíhlá zrna, prodává se neloupaná i leštěná a podle toho se liší doba vaření
• jasmínová – aromatický druh, původem z Thajska, po uvaření se lepí více než rýže Basmati

Obsahové látky

• sacharidy, cukry (80%), ve formě škrobu
• proteiny, bílkoviny (pouze 7%)
• vitaminy B1, B2, B3, B5, B6, kys. listová, biotin, E
  (pouze rýže natural, která není zbavená všech obalů, bílá rýže vitaminy téměř neobsahuje)
• minerální látky vápník, hořčík, železo, zinek, fosfor, draslík (opět především nebroušená)
• vláknina

Využití, indikace

Konzumace (vaření, klíčení) celých zrn působí preventivně proti četným civilizačním onemocněním (potíže s trávením, nechutenství, zácpa, ateroskleróza, cukrovka, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak).

Lehká stravitelnost dělá z rýže potravinu vhodnou k podávání po odeznění průjmu. Kromě toho má adstringentní účinky, které pomáhají obnovit střevní sliznici po zánětu žaludku či střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, divertikulitida).

Rýže obsahuje velmi málo sodíku (sodík zadržuje vodu v těle, čímž zvyšuje krevní tlak), takže je vhodná při vysokém krevním tlaku a onemocněních srdce.

Vláknina na sebe ve střevech váže cholesterol, takže pomáhá snižovat jeho hladinu v krvi. Nízký obsah proteinů je vhodný ke snížení hladiny kyseliny močové v krvi (odpadní produkt metabolismu proteinů, původce dny).

Životnost živin

U obilovin je třeba důsledně zmínit, že řada hodnotných látek je u nich obsažena pouze v celých zrnech. Technologické úpravy typu broušení (obrousí i důležité živiny) a mletí (nemalé teploty vysokootáčkových mlýnů) způsobují znatelný až úplný úbytek či znehodnocení choulostivých živin (např. vitaminy, zdravé tuky).